Dvougenerační domy

Magdaléna nepokrytě obdivovala zimní zahrady , které neustále vídala ve všech domech, ve kterých kdy byla – ať už u kamarádek, sousedek, nebo dokonce své tchýně. Vždycky jí bylo líto, že žije v bytě po tom, co strávila celé dětství a mládí na vesnici ve dvougeneračním domku s rozvětvenou rodinou, jež čítala rodiče, prarodiče a tři další sourozence, kteří byli o deset respektive osm a šest let starší než ona, takže když jí bylo deset, její bratr už měl manželku a první dítě, za dva roky další a za další rok ještě jedno. Když jí bylo patnáct, oženil se i druhý bratr a jenom pár měsíců nato bylo v domě další dítě.

Příliš mnoho vzruchu

To už bylo skoro k nesnesení, a tak nebylo divu, že odjela na univerzitu do města na druhé straně republiky. Podařilo se jí sehnat malý byt, který měla sama pro sebe, byl útulný a příjemný.