Nehoda není náhoda!

To bych nebyla já, abych k novému sestřihu přišla zcela dobrovolně. Celoživotně nosím dlouhé vlasy. A teď nemyslím dlouhé vlasy na ramena, ale dlouhé vlasy do půlky zad. Vždy to byla moje chlouba. Ať už byly černé nebo blond, vždy byly prostě dlouhé. Nedávno se mi však stala taková nehoda s vlasy, že jsem o ně přišla a mám opravdu krátký a téměř klučičí sestřih. Samozřejmě si první dny všichni moji přátelé mysleli, že si dělám legraci, a že to, co mám na hlavě, je paruka . Není tomu tak. Opravdu jsem o své krásné dlouhé vlasy přišla. Jenže, co si budeme říkat. Nehoda není náhoda, a tak si myslím, že v mém věku už je vhodné mít vlasy kratší, a když to nešlo dobrovolně, stalo se to takto.

Opravdu je to tak!

Musím říct, že po několika pokusech vysvětlit lidem, že vše se stalo náhodou, jsem to vzdala, protože nabyli dojmu, že mi to takhle vlastně sluší víc a je tedy zbytečné líčit, jak jsem k účesu opravdu přišla.